Chráněná dílna nebo chráněný trh práce?

Chráněná dílna je zažitý název, kterým označujeme pracoviště, kde jsou zaměstnáni lidé se zdravotním postižením. A hned musíme upřesnit, že „chráněnou dílnu“ už v zákonech nenajdete. Novelou zákona o zaměstnanosti nově používáme spojení chráněné pracovní místo.

Proč je důležité zaměstnávání osob se zdravotním postižením (tzv. OZP)

Osob s nějakou formou zdravotního postižení je v naší společnosti cca 10 %. Největší část OZP jsou samozřejmě senioři. Ale podle Českého statistického úřadu je cca 20 % zastoupena i třeba skupina ekonomicky aktivních občanů ve věku 45 až 59 let. Je tedy jasné, že česká společnost si nemůže dovolit opomíjet tak významnou skupinu lidí při zapojení na trhu práce. A to přesto, že zaměstnání osob s nějakou formou tělesného nebo mentálního postižení specifické problémy.

Na druhou stranu musíme říct, že ve většině případů, OZP o práci stojí. A nejsou to jen důvody ekonomické. Pro OZP je zaměstnání šancí prolomit sociální izolaci, najít smysluplnou náplň života a seberealizaci. Pochopitelné komplikace, které ale zapojení OZP do práce často přinesou, se stát snaží vyvažovat. A to jak samotným OZP, tak jejich potenciálním zaměstnavatelům.

Podnikatelé, pozor! Týká se vás plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Zákon o zaměstnanosti ukládá zaměstnavatelům s více jak 25 zaměstnanci povinnost dát práci alespoň 4 % OZP – i ty nejmenší firmy a instituce, kterých se zákon týká, tedy musejí zaměstnat alespoň jednu OZP.

Zákon na druhou stranu samozřejmě počítá s tím, že zaměstnavatel nemůže vždy OZP zaměstnat: nemá aktuálně volnou pozici. Nebo prostě na trhu práce není OZP s požadovaným vzděláním nebo dovednostmi čí možností případné rekvalifikace. V takovém případě může zaměstnavatel místo zaměstnání OZP odvést do státního rozpočtu 2,5 násobek průměrného platu za I. až IV. kvartál daného roku. Nebo využít tzv. náhradní plnění – možnost čerpat služby nebo nakupovat výrobky v ceně až 7,5 násobku průměrného platu. Ty mu dodá poskytovatel náhradního plnění. Zákon přitom pamatuje i na tyto zaměstnavatele s více než 50 % osob se zdravotním omezením. Těch se týká nově zavedený termín chráněný trh práce.

Zaměstnavatel s dohodou od Úřadu práce o uznání na chráněném trhu práce může jednak poskytovat zmíněné tzv. náhradního plnění a má i nárok na čerpání příspěvku na zaměstnávání OZP.

Příspěvek na chráněné pracovní místo je trojí

Termín chráněné pracovní místo nahradil novelou zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. dříve používané označení chráněná dílna. Jakkoliv se oba termíny volně zaměňují, chráněná dílna dnes spíše znamená obecně jen místo, kde pracují lidé s nějakou formou postižení. Proti tomu je Chráněné pracovní místo instituce definovaná zákonem. Místo zřizuje zaměstnavatel na základě tříleté dohody s Úřadem práce. Od něj také zaměstnavatel dostává příspěvek (tzv. Příspěvek na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením, Příspěvek na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením – tzv. příspěvek na provoz a Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce).

Koho se týkají tzv. „dotace na chráněné pracovní místo“

V případě zájmu o náhradní plnění volejte: 374 802 047 nebo 603 817 804 p. Pajma.