Jaký materiál je vhodný pro zdravotnické oděvy
Výběr materiálu je vždycky tak trochu boj na dvou frontách. Na jedné straně chceš odsloužit dvanáctihodinovou směnu v maximálním pohodlí, na té druhé potřebuješ, aby oděv zvládl náročný kolotoč v prádelně. A ruku na srdce – tyhle dvě věci se často dost tlučou. Ta nejpříjemnější látka na dotek totiž málokdy snese chemotermickou dezinfekci. A nejodolnější materiál ze všech? V tom se zase dost možná uvaříš.
Proto nemá smysl hledat jeden nejlepší materiál. Má smysl vědět, co která tkanina umí, a pak vybrat tu nejvhodnější do konkrétního typu provozu.
Z čeho se zdravotnické oděvy šijí
Sestavili jsme přehlednou tabulku pěti nejrozšířenějších materiálových skupin. U každého produktu v e-shopu je složení uvedené v parametrech, takže předem jasně víš, co si budeš oblékat.
Tabulku můžeš posunout do strany.
| Materiál | Silná stránka | Slabina | Typická teplota praní | Kam se hodí |
|---|---|---|---|---|
| 100% bavlna | Prodyšnost, savost, snáší vysoké teploty | Mačká se, po praní se sráží a mění tvar | Až 95 °C | Lůžková oddělení, prádelenský režim, citlivá pokožka |
| 50% bavlna / 50% polyester | Odolnost při zachování komfortu, méně se mačká | Méně prodyšná než čistá bavlna | Zpravidla 60 °C a více | Provozy s častým praním, univerzální volba |
| Bavlna s elastanem (97/3, 92/8) | Pružnost, drží tvar, pohodlí při pohybu | Elastan má omezenou životnost při vysokých teplotách | Nižší než u čisté bavlny | Ambulance, ordinace, celodenní nošení |
| 100% polyester a PES mikrovlákno | Lehké, nemačkavé, rychle schnou, stálobarevné | Hůř saje pot, na kůži méně příjemné | Podle konkrétního modelu | Provozy, kde se řeší rychlá obrátka prádla |
| Polyester se spandexem (95/5 a podobné) | Strečové střihy, moderní vzhled, nežehlí se | Často jen šetrné praní | Někdy pouhých 30 °C | Soukromá praxe, estetické obory, kde neběží prádelna |
Bavlna
Bavlna je prodyšná, dobře odvádí pot a snáší vysoké teploty, takže se s ní dá pracovat i tam, kde se pere na 95 °C. Vykoupené je to mačkavostí a tím, že po několika desítkách cyklů oděv ztratí trochu z původního tvaru. Znát je to pak v délce, u ramen a lemů.
Bavlna je skvělá pro lidi s citlivou pokožkou, pro ty, kteří pracují v teplém provozu a hodně se během směny pohybují.
Směs bavlny a polyesteru
Poměr 1:1 je u zdravotnických oděvů celkem rozšířený a je to kompromis, který dává smysl. Bavlna dodá pohodlí, polyester pevnost, rozměrovou stálost a nižší mačkavost. Oděv rychleji schne a z prádelny se vrací do služby dřív.
Bavlna s elastanem
Elastan v podílu 3 až 8 % změní chování tkaniny víc, než by se zdálo. Oděv se přizpůsobí pohybu, nikde netahá při zvedání pacienta a lépe drží tvar. Pozor ale na to, že elastanová vlákna nemají rády opakované praní na nejvyšších teplotách. Životnost oděvu určuje právě ta nejcitlivější složka směsi, ne bavlna.
Polyester a PES mikrovlákno
Mikrovlákno je lehoučké, nemačkavé a barevně stálé, což oceníš hlavně u halen s potiskem, kde ti nemá vyblednout motiv. Nevýhodou je horší savost, takže v teplém provozu se v něm potíš dřív než v bavlně.
Polyester se spandexem
Oblečení z tohoto materiálu je pohodlné a vypadá dobře, jenže na etiketě bývá praní na 30 °C, a to je pro řadu provozů zásadní omezení. Přečti si prosím další sekci, než takový model objednáš pro tým.
Některé moderní strečové haleny se perou na 30 °C. Do zařízení, kde prádlo prochází prádelnou s chemotermickou dezinfekcí, se takový oděv nehodí. Teplotu praní najdeš v parametrech u každé zdravotnické haleny.
Teplota praní rozhoduje víc než omak
Tohle je bod, který se při výběru přeskakuje nejčastěji, a přitom je z hlediska provozu důležitější než barva i střih. I proto jsme sepsali článek, který se věnuje přímo praní zdravotnického oblečení.
Zdravotnické prádlo má podle přílohy č. 5 vyhlášky č. 306/2012 Sb. obdobný charakter jako zdravotnický materiál určený pro opakované použití a výsledkem pracího procesu musí být prádlo prosté chemické a bakteriální kontaminace [1]. Infekční a operační prádlo se navíc pere výhradně v provozovnách s uzpůsobením režimem, kde nedochází ke křížení zdravotnického prádla s ostatním [1]. U ambulantních zařízení vyhláška počítá s praním osobních ochranných pracovních prostředků ve vlastní vyčleněné pračce, a to s ohledem na charakter provozu a riziko přenosu infekce [1].
Proč na tom tak záleží?
Bakterie na textilu vydrží déle, než čekáš. Ve studii na běžných nemocničních materiálech, včetně 100% bavlny a směsi 60/40 používané na haleny a pláště, přežila část kmenů enterokoků a stafylokoků déle než 90 dní [2]. Novější studie zjistila, že E. coli a S. aureus přežívají na bavlně až 21 dní a na polyesteru až 7 dní, přičemž praní na 40 °C v domácí pračce odstranilo jen část mikrobiální zátěže a část se navíc přenesla na do té doby čisté kusy prádla ve stejné várce [3]. Praní zdravotnických textilií je přitom obvykle dostatečné, problém nastává až při nevhodné dezinfekci nebo následné rekontaminaci [4].
Praktický závěr je jednoduchý. Pokud tvé prádlo prochází prádelnou, vybírej materiály, které snesou 60 °C a víc. Strečové modely s praním na 30 °C jsou určené pro provozy, kde prádlo neprochází prádelnou a kde to hygienický režim zařízení dovolí.
U každého produktu je v parametrech uvedené složení i teplota praní. Než objednáš větší množství, porovnej tuhle hodnotu s tím, co reálně zajistí tvoje prádelna.
Jak vybrat materiál podle provozu
- Lůžková oddělení, nemocnice, léčebny Prádlo vždy putuje do prádelny, pere se na vysoké teploty a často. Sáhni po 100% bavlně nebo směsi 50/50. Elastan a spandex sem patří jen výjimečně.
- Ambulance, ordinace, soukromá praxe Jiný režim praní a vlastní vyčleněná pračka otevírají prostor pro bavlnu s elastanem i strečové modely. Tady se vyplatí investovat do pohodlí a vzhledu.
- Sociální služby a domovy pro seniory Časté zvedání, polohování a přesuny klientů. Klíčová je pružnost a odolnost švů, ideálně bavlna s elastanem nebo směs 50/50. Prádlo prochází náročnějším hygienickým režimem, takže materiál musí zvládnout praní na vysokou teplotu bez ztráty tvaru a barvy.
- Laboratoře Prádlo z laboratorních provozů (kromě zubních laboratoří) spadá podle vyhlášky do kategorie infekčního prádla se všemi důsledky pro způsob praní [1]. Vybírej proto výhradně materiály na vysoké teploty.
Jak se materiál řeší v jiných oborech
V potravinářství a gastru se řeší detekovatelnost a odolnost proti mastnotě, ve školství a předškolních zařízeních spíš prodyšnost a snadná údržba, protože se pere doma a často. Logika je pořád stejná: napřed si ujasni, jak se bude oděv prát, pak vybírej tkaninu.
Gramáž, prosvítání a barevná stálost
Bílé oděvy z lehkých tkanin více prosvítají. U bílých halen a kalhot se proto podívej nejen na složení, ale i na gramáž a na to, jestli má model podšívku nebo hustší vazbu. Rozdíl v gramáži na sobě poznáš, u bílých oděvů hlavně podle toho, jak moc prosvítají.
U barevných a potištěných kousků je klíčová stálobarevnost. Polyester a mikrovlákno drží odstín lépe než bavlna, která po desítkách cyklů na vysokých teplotách trochu vybledne. Pokud vám na oddělení barvy rozlišují role, počítej s tím.
Jaký materiál zvolit pro potisk nebo výšivku
Pokud plánuješ označit oděvy logem, jménem nebo oddělením, promysli to už při výběru materiálu. Bavlna a směsové tkaniny se dobře vyšívají, mikrovlákno a lehké polyestery zase lépe drží potisk bez vyblednutí. Máme vlastní dílnu, takže se ozvi ještě před objednávkou a doladíme to společně.
3 nejčastější chyby, se kterými se v praxi potkáváme
- Nákup naslepo podle fotky Objednáš oděv, který skvěle vypadá, ale až z cedulky zjistíš, že snese jen 30 °C, zatímco vaše prádelna jede na 90 °C. Tohle je suverénně nejdražší přešlap.
- Bavlna do extrémní zátěže Vybereš 100% bavlnu do provozu, kde se personál převléká dvakrát denně, a po půl roce se všichni divíte, že prádlo vůbec nedrží tvar.
- Jedna uniforma pro všechny Nakoupíš stejný materiál plošně pro celou kliniku. Jenže sestra na lůžkovém oddělení má na oblečení úplně jiné nároky než kolegyně v klidné ambulanci.
Časté dotazy
Jaký materiál na zdravotnické oděvy je nejuniverzálnější?
Směs 50 % bavlny a 50 % polyesteru. Snese časté praní na vysokých teplotách, méně se mačká, rychle schne a přitom je pořád příjemná na nošení. Pokud objednáváš pro celé oddělení a nechceš řešit výjimky, tohle bývá nejbezpečnější volba.
Je 100% bavlna lepší než směs?
Není lepší, je jiná. Bavlna je prodyšnější, lépe saje pot a snese praní až na 95 °C. Zato se víc mačká a po čase ztrácí tvar. Směs s polyesterem drží formu déle, ale je o něco méně prodyšná.
Můžu zdravotnický oděv prát doma?
Záleží na typu zařízení. Vyhláška č. 306/2012 Sb. u infekčního a operačního prádla vyžaduje praní v provozovně s uzpůsobeným režimem. U ambulantních zařízení počítá s praním osobních ochranných prostředků ve vlastní vyčleněné pračce podle charakteru provozu. Domácí praní běžné pračky tedy není univerzálně použitelné řešení, ověř si pravidla svého zařízení.
Proč mají některé haleny praní jen na 30 °C?
Jde o strečové modely z polyesteru se spandexem. Elastická vlákna nesnesou opakované praní na vysokých teplotách, proto výrobce teplotu omezuje. Do provozu s prádelnou takový model nepatří, do soukromé praxe klidně ano.
Vydrží mikrovlákno déle než bavlna?
V barevné a tvarové stálosti obvykle ano, je nemačkavé a rychle schne. Hůř ale odvádí pot, takže v teple v něm bude méně pohodlně než v bavlně.
Jak poznám kvalitní tkaninu ještě před objednávkou?
Podívej se do parametrů produktu na složení, gramáž a teplotu praní. U bílých oděvů zkontroluj gramáž kvůli prosvítání. A pokud si nejsi jistá, napiš nám, materiály u nás máme v ruce každý den.
Zdroje
[1] Ministerstvo zdravotnictví ČR. (2012). Vyhláška č. 306/2012 Sb., o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a vybraných zařízení sociálních služeb, příloha č. 5. Sbírka zákonů ČR.
[2] Neely, A. N., & Maley, M. P. (2000). Survival of enterococci and staphylococci on hospital fabrics and plastic. Journal of Clinical Microbiology, 38(2), 724–726. https://doi.org/10.1128/jcm.38.2.724-726.2000
[3] Riley, K., Williams, J., Owen, L., Shen, J., Davies, A., & Laird, K. (2017). The effect of low-temperature laundering and detergents on the survival of Escherichia coli and Staphylococcus aureus on textiles used in healthcare uniforms. Journal of Applied Microbiology, 123(1), 280–286. https://doi.org/10.1111/jam.13485
[4] Fijan, S., & Šostar Turk, S. (2012). Hospital textiles, are they a possible vehicle for healthcare-associated infections? International Journal of Environmental Research and Public Health, 9(9), 3330–3343. https://doi.org/10.3390/ijerph9093330